Česko-polské fórum. Projekt Zmizelé osudy. Mementa světových válek pro mladého člověka

Název projektu:Zmizelé osudy. Mementa světových válek pro mladého člověka 21. století. Odnajdując pogubione koraliki losu. Memento dwóch wojen światowych w oczach młodego człowieka.

 

Realizátor: Gymnázium, České Budějovice, Česká 64

 

Polský partner: Zespoł Szkół Ekonomicznych im. Jana Pawła II w Gorlicach

 

Projekt realizovalo v roce 2018 Gymnázium, České Budějovice, Česká 64 ve spolupráci s polskou partnerskou školou Zespoł Szkół Ekonomicznych im. Jana Pawła II w Gorlicach.

Cílem projektu bylo aktivně přiblížit žákům střední školy klíčové historické a politické události, které ovlivnily vývoj Evropy i světa ve 20. století a podnítit u nich zájem o dějiny 1. a 2. světové války a holocaustu.

Hlavní náplní projektu bylo realizovat ve spolupráci s polskou partnerskou školou ZSE Gorlice odborné exkurze na vybraná místa související s historií světových válek (bývalá bojiště, vojenské hřbitovy a památníky přibližující historii bojů během 1. světové války v polské Gorlici a jejím okolí, návštěva koncentračního tábora v Osvětimi a v Březince) a následné zpracování a vyhodnocení získaných poznatků a podnětů (společná tvorba fotografických impresí a panelů reflektujících pohled na válečné konflikty očima dnešní mladé generace, vytvoření databanky fotografií jako zdroje informací pro následnou realizaci společné výstavy a tvorba mediálního sdělení pro školní časopis).

Cílovou skupinu představovali žáci české a polské střední školy (15-17 let).

 

Projekt měl důležitý vliv na stimulaci a utváření hodnotového a postojového rámce mladého člověka – budoucího dospělého člověka, Evropana, dešifrujícího názory a postoje ohrožující lidskou důstojnost či negující základní principy demokratického soužití.

 

Práce žáků v projektu přispěla na základě autenticky získaných poznatků, zážitků (bývalá vojenská bojiště, hřbitovy a pak především koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim a Březinka) k významnému profilování osobnostního a mravního rozvoje mladého člověka, rozvoji kritického myšlení a syntéze hodnot, vnímání demokratických způsobů řešení konfliktu jako jediných přípustných v moderní demokratické společnosti 21. století, chápe tak demokracii jako protiváhu diktatury a anarchie.

 

Podobné zkušenosti a silné zážitky získané v tomto projektu posilovaly u žáků vědomí hodnoty lidského života, důstojnosti jednotlivce a jeho přirozených práv. Zároveň podpořily diskusi o odpovědnosti, vině, trestu a vyrovnání se s traumatickou a bolestnou minulostí obou národů a v širším kontextu lidstva.

 

Smyslem projektu bylo dále posilování této kooperace mezi žáky obou zemí, která v jihočeském regionu představuje spíše výjimku (běžné jsou kontakty česko-rakouské a česko-německé). Práce v takovém projektu představovala i další obohacení a rozšíření jazykových, kulturních, geografických i historických obzorů žáků a vyučujících. Při vzájemné spolupráci na výše uvedených výstupech z projektu využívali žáci ve společných česko-polských pracovních týmech jako komunikaci primárně češtinu a polštinu, aby tak blíže poznávali a odhalovali společné jazykové a kulturní kořeny, žáci jsou pochopitelně na středoškolské úrovni vybaveni dále jazykově angličtinou a němčinou.

Dosažení cílů a vlastní realizace:

Na začátku realizace projektu byly sestaveny společné česko-polské pracovní týmy vedené pedagogy obou partnerských škol. Ty měly vymezeny jednotlivé okruhy úkolů:

Tematika I. světové války:

V případě problematiky I. světové války žáci a vyučující naší školy využili nadstandardního informačního zázemí a velkého množství pramenných zdrojů z města naší partnerské školy Gorlice. Přes město Gorlice přešla v roce 1915 fronta, vojáci téměř zničili město. Dnes je v něm a jeho nejbližším okolí na 40 vojenských hřbitovů z I. světové války (Gorlice tak získaly smutný přídomek „Malý Verdun“). Mezi pohřbenými oběťmi je i celá řada Čechů, žáci si tak mimo jiné sugestivním způsobem uvědomovali osudy mladých Čechů v jejich věku na sklonku existence rakousko – uherské monarchie.

Společně s polskými žáky uskutečnili odborné exkurze do okolí města k dalším památným místům bojů I. světové války. Mimo jiné veliká četnost výše uvedených hřbitovů, pomníků a památníků podtrhává nesmyslnost válečných konfliktů, naprosto zbytečné zmaření mladých lidských životů, často daleko od své domoviny.

Tematika II. světové války, holocaustu:

Druhým okruhem práce žáků v tomto projektu bylo téma II. světové války, především pak holocaustu. Zde jsme využili opět relativní geografické blízkosti koncentračního tábora Osvětim od města Gorlice (cca 180 km), který jsme v rámci odborné exkurze společně s žáky a vyučujícími partnerské polské školy navštívili.

V dalších letech je plánováno pokračování tohoto společného projektu, který by rozšiřoval uvedené poznatky žáků a vyučujících mimo jiné společnou projektovou návštěvou polských a českých žáků v koncentračním táboře Terezín. Ten by kontrastoval s koncentračním táborem Osvětim především jedním ze svých tehdejších cílů – v rámci nacistické propagandy představit Evropě vzorové soužití v nově zbudovaném židovském městě. Další společnou exkurzi by žáci obou zemí absolvovali v Praze (především v židovském městě, kde budou poznávat samotné kořeny židovské kultury středověku a novověku, srovnávat je s židovskou částí Krakova (nedaleko od Osvětimi).

Morálně – lidský rozměr projektu a jeho dopad na žáky:

Kooperace s žáky partnerských škol vedla v širším měřítku k posilování

interkulturních kontaktů, žáci si uvědomili společné slovanské historické, kulturní,

politické a jazykové kořeny, seznámili se s obrazem dnešního Polska, ČR jako jednoho z členských států EU a toto povede k objevování nových horizontů v rámci sjednocené Evropy 21. století, která představuje v širším kontextu vlast pro Evropana kterékoliv členské země EU. Žáci si tak uvědomili při tomto poznání výjimečnost celého evropského integračního procesu, který zásadním způsobem kontrastuje právě s událostmi spojenými s politickým vývojem 20. století (totalitní systémy, světové války se všemi následky, holocaust apod.)

V projektu samotném se pak žáci seznámili se stěžejními událostmi spojenými s přípravou válečných konfliktů v Evropě a ve světě, v případě holocaustu pak především s problematikou zřizování prvních koncentračních táborů v Německu ve 30. letech 20. století, s vydáním a zněním tzv. norimberských zákonů z r. 1935, vybudováním koncentračního tábora Osvětim a Birkenau, počátkem a průběhem hromadných deportací do Osvětimi, s útěky z Osvětimi (především pak s nejznámějším případem útěků slovenských Židů A. Wetzlera a R. Vrby).

 

Zpracování výše popsané tematiky, návštěvy koncentračních a vyhlazovacích táborů (Osvětim, Březinka) zásadním způsobem ovlivnila vytváření žebříčku hodnot a životních postojů mladého člověka v uvedeném věku 15 ti – 17 let, které budou mít pozitivní dopad pro žáky i v jejich dalším životě.

 

Kooperace s žáky polské partnerské školy vedla v širším měřítku k posilování interkulturních kontaktů, žáci si uvědomili společné slovanské historické, kulturní, politické a jazykové kořeny, seznámili se s obrazem dnešního Polska jako jednoho z členských států EU a toto vedlo k objevování nových horizontů v rámci nové, sjednocené Evropy 21. století, která představuje v širším kontextu vlast pro Evropana kterékoliv členské země EU. Žáci si tak uvědomili při tomto poznání výjimečnost celého evropského integračního procesu, který zásadním způsobem kontrastuje právě s událostmi spojenými politickým vývojem 20. století (totalitní systémy, světové války se všemi následky, holocaust apod.)