Deník z mobility na České (The Diary from the Stay in Česká)

26. 6. 2018

Pondělí 16. dubna
V pondělí jsme se sešli v 8:25 na slavnostním zahájení této mobility v přívětivém prostředí školní čítárny. Po zdolání třetího patra se nás naši hosté zděšeně ptali, jestli takhle vysoko budeme muset chodit každý den. Na úvod jsme si pustili videa připomínající krásné společné chvíle strávené v Makedonii, Španělsku a Itálii a dozvěděli jsme se od profesorky Radové, jaký bude program následujících dní. Pyšně jsme provedli hosty po naší škole, kterou velice obdivovali, až na mnoho schodů, které pak sami museli několikrát denně zdolávat.
Následovaly "ice breaking games", jejichž účelem bylo vzájemné poznání lidí z projektu, i když popravdě, s většinou z nich jsme se již na minulých mobilitách potkali. Nejzábavnější byla hra "Nikdy jsem..", v průběhu které jsme se navzájem dozvěděli asi nejvíc zajímavých informací.
A pak už následoval první workshop, tvorba „denim art work“. V podstatě jsme dostali za úkol vytvořit obraz zachycující symboly charakteristické pro Makedonii, Itálii, Česko a Španělsko. Na výrobu jsme využili staré džíny, ze kterých jsme střihali a vytvářeli věci spojené s našemi zeměmi, jednotlivé části tupovali do polystyrénových desek, a tak pod našima rukama vznikaly zajímavé obrazy. Poté jsme se zúčastnili workshopu na tvorbu „safety features“. Vpodstatě šlo o uplatnění fyziky při tvorbě ochranných prvků. Opět jsme využili trička, která by byla určena na vyhození, která jsme dle návodu opatřili LED diodami, které jsme propojili se solárními články, a přidáním kreativních prvků vznikla naše vlastní užitečná kolekce ochranného oblečení, která se předváděla na módní přehlídce v pátek.
Odpoledne se konala prohlídka města, kde studenti mohli vidět naše nejzajímavější památky.
Večer jsme znovu všichni zašli do restaurace, což byl skvělý komunikační a seznamovací prostředek a také skvělé procvičování angličtiny, protože jsme trávili čas spolu.

Úterý 17. dubna
Úterý začalo doděláváním plastik z vaty, které jsme začali vyrábět v Makedonii. Teď nám pouze zbývalo provést finální povrchovou úpravu, ato barvami nebo sprejem. Následovala zajímavá prohlídka laboratoří ČEVAKu, kde nám řekli mnoho nových informací o pitné vodě v Českých Budějovicích, o tom, jak to bylo s pitnou vodou dříve a jak se k nám pitná voda vůbec dostává. A co víc, pan Ing. Stara nám názorně objasnil, jakou měrou se textilní průmysl, ať už při výrobě nebo poté při vlastním používání, podílí na znečišťování odpadních vod.
Po obědě nás autobus odvezl do Českého Krumlova na prohlídku zámku a města. Všichni obdivovali toto krásné historické město. Nezapoměli ochutnat trdelník, který všem velice zachutnal, na rozdíl od šišek s mákem ve školní jídelně. Okamžitě po příjezdu do ČB jsme šli domů spát, protože na nás dolehla únava z celodenního chození a předchozích společných večerů.

 

Středa 18. dubna

Ve středu nás opět čekala práce ve školních laboratořích na různých fyzikálních pokusech, spojených s textilem, například jemnost a savost materiálů, a také jsme v laboratoři pod vedením pana Gunzela vytvářeli nanovlákna.

I dnes jsme jako každý den společně obědvali ve školní jídelně, což například pro studenty z Makedonie byl nezvyk, protože v Makedonii školní jídelnu nemají. Také nám řekli, že horší jídlo, než šišky s mákem v životě nejedli, a přitom většině Čechů toto jídlo velice chutná.

Odpoledne jsme jeli autobudem do SILONu v Plané. Zde jsme mohli být svědky času, jak od obyčejného tkalcovského stavu se vývoj posunul k výrobě vláken vstřikováním roztavené zrecyklované hmoty za pomocí trysek a řadu dalších zajímavostí. Zbytek odpoledne jsme strávili krátkou návštěvou okolí   zámku Hluboká. Bylo veliké horko, přesto ale stálo za to vyjít kopec k zámku, protože je opravdu nádherný. Po příjezdu jsme naše hosty vzali kam jinam než do nákupního centra IGY, kde strávili nakupováním snad přes 3 hodiny. Večer jsme se rozhodli, že hostům ukážeme okolí našich domů. Každý byl tedy se svým studentem a bylo to moc fajn, ukázat jak bydlíme a jen tak si popovídat o samotě.

 

Čtvrtek 20. dubna
Ve čtvrtek jsme se opět sešli ve škole a pokračovali v našich workshopech. Jakmile bylo vše hotovo, rozdělili jsme se do skupin, které se skládaly ze studentů ze všech čtyř zemí, a začali pracovat na prezentacích různých témat spjatých s textilním průmyslem, a to: historie textilního průmyslu (TP), znečištění způsobené TP, chytrý textil, využití nanotechnologií, socio-ekonomické aspekty TP and vývoj textilních materiálů. S těmito tématy jsme se poprvé setkali již na první mobilitě ve Španělsku. Dobře si pamatujeme, jak pro nás byla neuchopitelná. Tentokrát pro nás bylo vše snazší, i když žádná hračka, avšak za použití tabletů jsme se s tématy dost dobře popasovali.
Na 16:30 jsme měli objednanou prohlídku našeho světoznámého pivovaru Budweiser Budvar, která byla spjata i s malou ochutnávkou čistého piva, což většinu z nás velmi potěšilo.
V osm hodin večer jsme se opět všichni sešli a to tentokrát na bowlingu. Vytvořili jsme několik skupin, ve kterých jsme mezi sebou se zápalem soutěžili. Někteří z nás se ukázali jako opravdoví profíci, některým to naopak moc nešlo. Po hodině plné smíchu, vítězů i poražených jsme se ještě přesunuli do centra do restaurace, abychom si nad půllitry pravé české Kofoly sdělili naše dojmy z již proběhnutých dní. Pomalu jsme si začínali uvědomovat, že zítra je náš poslední společný den a plánovali jsme si ho co nejvíce užít.

 

Pátek 20. dubna
Naposledy náš „meeting point“ čítárna v 8.25 a pak už jen provést poslední úpravy prezentací a také námi vyrobených šatů na módní přehlídku, která se konala o velké přestávce v jedenáct hodin. Všechny krásně upravené modelky a Matěj ve sportovním outfitu scházeli po hlavním schodišti od shora až dolů, tudíž možnost pokochat se měl opravdu každý. Zároveň probíhala studentská soutěž o nejhezčí fotku, kterou se nám podařilo v uplynulých dnech zachytit, a o nejpovedenější „džínový obraz“, jež jsme vytvářeli při workshopech.
Po obědě přišel čas, abychom předvedli naše nejen týdenní snažení a to konkrétně prvnímu ročníku vyššího gymnázia. Všech šest skupin si počínalo opravdu znamenitě a na konci jsme si uvědomili, jak velký pokrok jsme od našeho prvního výstupu ve Španělsku udělali.
V půl páté jsme se opět všichni již slavnostně oblečení sešli ve škole a doladili poslední nezbytnosti na naší závěrečnou party, kam byli pozvaní rodiče, učitelé i kamarádi. Podařilo se nám, díky našim maminkám, pro všechny pozvané vytvořit bohatý raut. Ani řízky a sýry z budějovické Madety nechyběly. Party začala v 18 hodin a to úvodním slovem paní Radové a promítáním našich krátkých filmů z cest do Španělska, Itálie a Makedonie. Následovala módní přehlídka všech šatů a triček, které se nám podařilo vyrobit. Po velmi hlasitém potlesku nám byly předány certifikáty z rukou pan Mgr. Hrdiny a Ing. Hrdinové, zástupců krajského úřadu. A pak už jen ochutnávání a zábava a vyhodnocování vítězů soutěží.  DJ Capiho se se svým týmem pochlapil a pouštěl jeden šlágr za druhým a my si prostě užívali posledních společných chvil.
Přiblížila se desátá hodina, kdy byl plánován odjezd Makedonců, a my vytvořili jeden velký společný kruh, ve kterém jsme se pohybovali do rytmu pomalé písničky, a mohu potvrdit, že nejednomu se v očích objevily slzy. Pokračovalo hromadné objímání a pak i samotný odjezd celé jedné skupiny. Aby jim cesta lépe ubíhala, vybavili jsme je na cestu zbylými dobrotami.
Po sklizení auly jsme se rozloučili s učiteli i rodiči a ještě se sami vydali do restaurace, kde jsme si u jediného stolu užívali posledních chvil večera.

Sobota 21. dubna
Již v 6:45 jsme se všichni ještě rozespalí potkali před sportovní halou, kam měl přijet již objednaný autobus, a přišlo další loučení plné díků za péči a zážitky, plné příslibů, že se ještě někdy setkáme a také plné přátelství, která jsme si díky tomuto projektu vytvořili.

Díky ERASME+!

Tereza a Johana, účastnice projektu