Historie školy
Historie školy: Spletité cesty
Dříve na tomto místě stávaly obytné domy řemeslníků, lázně, mincovna a solnice. Břeh řeky lemoval neporušený pás původního městského opevnění. Na počátku 20. století se německé gymnázium, založené původně piaristy a sídlící toho času v prostorách bývalého dominikánského kláštera, rozhodlo postavit právě zde novou budovu. Demolice solného skladu byla započata v červenci 1902, stavba nové školy trvala od 4. srpna téhož roku do prvního září 1903.
Ke změně došlo po vyhlášení samostatného Československa, ale až v roce 1923 bylo rozhodnuto zřídit pobočné oddělení české státní reálky a tento nový ústav – osmitřídní chlapecké reformní reálné gymnázium – byl umístěn právě do školní budovy v České ulici číslo 64. Vyučovat se začalo 11. září 1923 a v roce 1927 proběhly první maturitní zkoušky. V průběhu léta 1928 byla pobočka odloučena od kmenového ústavu a 1. září 1928 zde vzniká samostatné České státní reformní reálné gymnasium.
Zánik Československa v roce 1939 a vytvoření protektorátu Čechy a Morava mělo dopad i na osud gymnázia. Atmosféru na školách poznamenala sílící perzekuce z politických i rasových důvodů. Postihla i studenty a profesory zdejšího gymnázia. V září 1939 bylo gymnázium nuceno vyklidit budovu a přesídlit do provizorních prostor. Budova školy v České ulici byla okupanty přestavěna pro účely německého vojenského lazaretu. Až po skončení 2. světové války se Státní reálné gymnázium vrátilo do České ulice, 14. května 1945 byla budova předána škole, 4. června bylo zahájeno vyučování. 23. května 1946 byla v 1. poschodí budovy odhalena bronzová deska na památku obětí nacistického útisku.
Události po únoru 1948 vyústily v další nesnáze – hned v následujícím roce bylo úřady rozhodnuto o opětném spojení zdejšího Státního reálného gymnázia s dalším gymnáziem ve městě, a tím přestává Státní reálné gymnázium jako samostatný ústav existovat. Mnohé školy v průběhu dalších let byly nastěhovány, sloučeny s jinými a zase vystěhovány. Poslední pak byla Základní devítiletá škola Julia Fučíka, která zde sídlila od 1. září 1960. Počet jejích žáků však stále klesal, a tak byla budova na počátku školního roku 1980/81 předána Krajskému národnímu výboru.
1. září 1980 zde zahájili vyučování noví učitelé a studenti nového gymnázia v Českých Budějovicích. Čtyři třídy tehdejšího Gymnázia Karla Šatala (dnešního Gymnázia J. V. Jirsíka) byly převedeny do nově budovaného gymnázia Česká ulice. Osm učitelů a učitelek a jeden zástupce ředitele tvořili zárodek nového pedagogického sboru školy. Od následujícího školního roku však již byla škola plně samostatná pod vedením svého vlastního ředitele, kterým byl s platností od 1. září 1981 jmenován Mgr. Jan Švarc.V 80. letech 20. století byla provedena rozsáhlá rekonstrukce školní budovy i struktury studijního plánu, součástí školy se stala Sportovní škola a rozšířil se pedagogický sbor i studentská obec, když po zrušení gymnázia v Trhových Svinech byly jeho zbývající nejstarší ročníky přemístěny do gymnázia v Českých Budějovicích.
Ve školním roce 1990/91 byla obnovena tradice víceletého gymnázia. Po odchodu Mgr. Jana Švarce do důchodu v roce 1992 byl ředitelem školy jmenován Mgr. Miroslav Chalupský.
S platností od 1. ledna 2012 a z rozhodnutí Zastupitelstva Jihočeského kraje došlo ke sloučení Gymnázia v České ulici a Gymnázia Olympijských nadějí s novým názvem Gymnázium Česká a Olympijských nadějí a také s novým ředitelem, kterým se po odchodu Mgr. Chalupského stal rovněž od 1. ledna 2012 Mgr. Antonín Sekyrka. K 1. 9. 2014 přešla škola rozhodnutím Rady kraje zpět k názvu Gymnázium, České Budějovice, Česká 64.
vytvořeno Mgr. Věrou Regulovou