V úterý 25. listopadu 2025 se na Gymnáziu Česká opět po roce uskutečnil projekt Příběhy bezpráví pořádný pod záštitou organizace Člověk v tísni. Studenti tříd 3.A a 7.E zhlédli výborně natočený dokument České televize „Ta krásná holka z vily nad řekou“, věnovaný české vězeňkyni padesátých let Dagmar Šimkové. Na něj navázala přednáška našeho hosta. Letos pro nás bylo jeho zajištění mnohem snazší, neboť jím byl náš pan ředitel A. Sekyrka, který se problematice československých politických vězňů dlouhodobě věnuje. Rovněž je spoluautorem knihy, v níž jsou osudy této mimořádné ženy připomenuty.

Pan ředitel představil studentům archivní materiály o D. Šimkové, výrazné osobnosti Písku. Tato noblesní, vzdělaná žena s ryzím charakterem, hovořící několika cizími jazyky, hrdá bojovnice za spravedlnost, svobodu a liská práva byla tvrdě pronásledována komunistickými aparátem. Ve vykonstruovaném procesu byla odsouzena a následně si odpykala čtrnáctiletý trest za protirežimní aktivity (např. šíření karikatur K. Gottwalda) a za podporu osob plánujících nelegální útěk z republiky.

Přes veškerý nátlak a zvůli těch nejzavilejších přisluhovačů komunistického režimu, kteří získali největší vliv na moci ve státě, se nenechala zlomit a demonstrativně dávala najevo svůj nesouhlas s tehdejším zřízením a všemi pohůnky, kteří mu sloužili z mrzkých důvodů. Dozvěděli jsme se také, že osudy D. Šimkové se protnuly s osudem Oty Sekyrky, otce pana ředitele, který byl jejím spolužákem a za napomáhání stejným osobám plánujícím emigraci ze země byl odsouzen rovněž ke čtrnácti létům vězení.  

Dále pan ředitel přiblížil funkci sovětských poradců ve vykonstruovaných procesech a seznámil nás se jmény některých vyšetřovatelů, jejich původem a dosaženým vzděláním pro výkon jejich funkce. Někteří „oplývali“ tak mimořádnými schopnostmi, že k dosažení doktorátu práv jim postačilo dokončené základní vzdělání. Analyzoval též psychologické metody STB, které používala ke zlomení obětí: dlouhé hodiny stání na místě, odpírání spánku, izolaci, citovou manipulaci, vyhrožování zatčením rodinných příslušníků a vydírání, odpírání základních potřeb či prezentace falešných výpovědí.

Často slýcháme nářky nad tím, kde bychom jako země byli, a co bychom všechno měli, nebýt komunismu. Je pravda, že západní země dosahují zpravidla vyšší životní úrovňě, vyššího HDP i lepších výsledků ve sportu či vědě. Nesmíme však zapomínat, že náš národ má řadu hrdinů, kteří svůj život položili na oltář vlasti, nezlomeni zlem a bez ztráty cti a lidskosti. Jestliže jsme tedy zemí, která dala světu ženy, jakými byly Dagmar Šimková, Milada Horáková a mnohé další, máme v nich trvalé inspirativní vzory pro formování naší národní hrdosti.

Závěrem děkujeme nejen našemu přednášejícímu, ale i čestnému hostu a příteli školy prof.  G. Švejdovi, emeritnímu rektorovi Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku a rovněž koordinátorce projektu paní G. Valíkové z JSNŠ za pomoc při jeho organizaci.