Velký Gatsby a třída 4.S v Divadle na Vinohradech
V úterý 14. dubna jsme se třídou 4.S vydali do Prahy do Divadla na Vinohradech na hru, která je dramatizací snad nejslavnějšího románu Francise Scotta Fitzgeralda. Pokud hádáte Velkého Gatsbyho, tak hádáte správně.
V Divadle na Vinohradech byla použita adaptace Simona Levyho, ostatně je tomu tak na mnoha světových scénách, které se drží tohoto dramatického převedení původně prozaického díla. Začátek inscenace byl pomalejší, o to více jsme ale posléze vnímali skvělou dějovou gradaci.
Pro naši třídu 4.S se jednalo o poslední školní exkurzi za divadlem, neboť za pár dnů po tomto představení budeme skládat zkoušku dospělosti. Velký Gatsby se třeba stane i vytaženou maturitní otázkou z českého jazyka a literatury, takže věříme, že nám úterní divadlo přinese štěstí a pomůže se správnou interpretací tohoto díla.
Inscenace Velký Gatsby v Divadle na Vinohradech od režiséra Martina Čičváka respektuje původní stejnojmenný román. Má spád a je pojata moderně. Velmi pěkně je využit prostor jeviště i propadliště, scéna pracuje s filmovými projekcemi, které báječně dotvářejí obraz období dvacátých let 20. století, těsně před hospodářskou krizí.
Výrazným oživením byli i 2 hudebníci na scéně – 1 hrál na bicí a 1 na harfu. Živá hudba perfektně zajistila nejenom skvělý jazzový doprovod ztvárňovaného období 20. let 20. století, rovněž se oba umělci postarali o veškeré zvuky pro dokreslení atmosféry. Režisér měl i velmi šťastnou ruku při obsazení jednotlivých rolí. Nutné vyzdvihnout výkony zejména Ondřeje Brouska v roli Nicka Carrawaye, Marka Lambory jako Gatsbyho, či Jany Kotrbaté jako Daisy.
Dramatizace Velkého Gatsbyho v Divadle na Vinohradech je skvělým divadelním představením a perfektně se drží své literární předlohy, zároveň poutavým způsobem představuje dobu těsně po 1. světové válce, první polovinu 20. let 20. století, kdy si nikdo nemohl pomyslet, že roku 1939 začne další velký válečný konflikt. Naopak, zejména Spojené státy zažívaly v těchto letech období neuvěřitelné prosperity a rozvoje. Velkého Gatsbyho tak můžeme chápat jako symbol či prototyp zhmotnění amerického snu. Přesto ale končí tragicky! Existuje skutečně tzv. americký sen? A může mít člověk své velké osobní intimní sny a podaří se mu jich dosáhnout? Myslíme tím opravdové hluboké a upřímné sny v té nejintimnější osobní rovině, ne pouze povrchní touhu po společenské prestiži a sny o neomezeně velkém majetku a materiálním blahobytu.
Sny a realita nikdy nemohou být totéž. Velký Gatsby toho je důkazem! Je živý dnes stejně jako před 100 lety!
Jsme rádi, že jsme se školou toto divadelní představení viděli, a vřele bychom ho chtěli všem budoucím maturantům doporučit. Zároveň tomuto představení přejeme spoustu repríz a mnoho spokojených diváků! My jsme rozhodně spokojeni byli. Děkujeme za velký divadelní zážitek.
Vaše třída 4.S