30. dubna 2026 se vydaly naše dvě třídy 7.E a 6.E na dlouho a netrpělivě očekávanou společnou cestu do Říma, za poznáním jednoho z nejkrásnějších měst na světě. Naše expedice byla zahájena nočním přejezdem přes Rakousko do Itálie.

V pátek 1. dubna jsme i přes nocování v autobuse prožili krásné ráno, neboť i na obyčejné benzínové pumpě měli čerstvé křupavé pečivo, všude se linula vůně pravé italské kávy. V dáli se na okolních svazích tyčily cypřišky a vítr v sobě nesl vůni Středozemního moře. Tytam byly rázem bolesti zad, či mrzutá nálada z ne úplně kvalitního spánku.

Po necelých dvou hodinách nás již pohltilo Věčné město a my jsme se mu na tři celé dny doslova oddali.

Rychle jsme se ubytovali v českém poutním domě Velehrad (o jeho historii jsme se mnohé dozvěděli cestou do Itálie a již nám rozhodně není cizí jméno kardinála Josefa Berana) a vyrazili jsme pěšky „per centro“!

Naše římské poznávání začalo celodenním putováním po těch nejvýznamnějších pamětihodnostech tohoto města. Celodenní procházky jsme se trochu báli, ale nakonec to byl od našeho úžasného a obdivuhodného pana průvodce Václav Kuneše ten nejlepší nápad. Po tolika hodinách v autobuse byl celodenní pohyb na čerstvém vzduchu tím nejlepším nápadem!

Procházka začala v srdci Svatopeterského náměstí. První výklad „našeho úžasného Václava“ nás přesvědčil o tom, že jsme v těch nejlepších rukou. Bazilika svatého Petra a veliké Svatopeterské náměstí nás doslova objaly svým sloupořadím, které opravdu doslova symbolizuje všeobjímající náruč křesťanství. Už jsme po očku koukali na kupoli, kterou jsme navštívili v den následující.

Kroky naše dále směřovaly k Andělskému hradu, poté na barokní oválné náměstí Piazza Navona. Zde jsme dostali přestávku na oběd. Takže jsme ochutnávali první pravé italské gastronomické perly, jako jsou pizza, spaghetti, ravioli, pappardelle, tortelliny, fusilli, lasagne, penne, gnocchi aj. Mňam!

Po obědě jsme pokračovali směrem k Pantheonu a poté ke skvělému zmrzlinářství Giolitti. Mnozí z nás si poctivě vystáli 2 fronty, jednu do Pantheonu a 1 na skvělou zmrzlinu. Každé z obou čekání stálo za čas a námahu. Pantheon, krásný starověký kruhový chrám, je dokonalým architektonickým monumentálním skvostem antické architektury a o italské zmrzlině netřeba diskutovat!

Bylo horko, byli jsme unaveni, přesto jsme zlehka kráčeli k Fontáně di Trevi a ke Španělským schodům. Ano, overturismus Římem hýbe, ale my jsme se jím nenechali znechutit. Kdo z Vás viděl Španělské schody bohatě ozdobené tisíci kvetoucími azalkami?

Procházka večerní zpět na Velehrad byla krásná, slunce pomalu zapadalo, my jsme se těšili na první italskou večeři a pomalu si v hlavě přehrávali náš první den v Římě.

Po chutné tříchodové italské večeři jsme pookřáli, a ještě jednou jsme se vyrazili podívat na večerní krásně nasvícené Svatopeterské náměstí. To nešlo, nechodit každý večer na procházky do Vatikánu, když jsme ho měli 3 minuty chůze z Velehradu rovnou z kopce dolů.

Druhý den v Říme jsme odstartovali snídaní a poté přišla „římská klasika“, několikahodinové stání ve frontě. Ale kupole sv. Petra a bazilika samotná by nám stály za jakoukoli námahu a za jakkoli dlouhou frontu. Po 2 hodinách jsme prošli kontrolou a přišlo veliké překvapení. Další 2 hodiny ve frontě, abychom se dostali na kupoli. My jsme to nevzdali! Nálada panovala veselá, teplota venkovní stoupala, podporovali jsme se, pomáhali jsme si, ten měl vodu, onen zase sušenky, jiný bonbóny. A vyplatilo se nám to! Po schodech na kupoli jsme běželi jako laňky. Interiéry tohoto chrámu z ptačí perspektivy jsou čarokrásné – nedá se snad pouhými slovy popsat, jak jsme byli okouzleni. Poté jsem po pár desítkách schodů vystoupali na samotný vršek kupole. Řím jako na dlani a další němý úžas!

Nastal téměř běh do Vatikánský muzeí. Časové vstupenky jsme ale měli koupené předem, takže šlo vše velmi rychle. Odměnou nám byla pauza na oběd ve venkovní restauraci muzeí.

Poté se slova opět chopil „náš Václav“ a my jsem díky němu poznali zatím alespoň ty nejzajímavější expozice Vatikánských muzeí. Kdo jste je již navštívil, tak víte, že na závěr jsme si nechali opravdovou třešinku na pomyslném dortu, a to Sixtinskou kapli. V tichosti a s úžasem jsme se kochali. Strop, celý interiér, veškeré fresky jsou důkazem toho, že Michelangelo Buonarroti patří k největším renesančním umělcům.

V pozdních odpoledních hodinách jsme naše zážitky vstřebávali u večeře na Velehradu, či jsme se šli projít opět na Svatopeterské náměstí, nebo do malební čtvrti Trastevere.

Po nedělní večeři, naší poslední v Římě, přišla na řadu cesta přeplněným autobusem. Také zkušenost! Poté jsme již zblízka mohli obdivovat nejstarší římské antické památky. Zvládli jsme poznat Kapitol, Památník Viktora Emanuela II., zejména ale úchvatné Forum Romanum s Palatinem. Poslední pamětihodností, kterou jsme si prošli, bylo obrovské římské Koloseum. Někdo byl němý úžasem nad touto kolosální stavbou, v někom budilo Koloseum i trochu hrůzy.

Jak dokonalé všechny stavby byly, jsou! Neuvěřitelný um člověka!

Všichni jsme si poté zvolili pěší cestu k Velehradu. Naposledy jsme si prošli již „známé“ ulice, poohlédli se po památkách a malých zapadlých italských uličkách s mnoha romantickými zákoutími.

Pak již nastalo loučení a odjezd směr Česká republika.

Řím nás okouzlil. Je to město, které nabízí naprosto vše od starověku, přes antiku, renesanci, baroko, až po současné moderní umění. Je to město, které snad nikdy nespí. Věčné město. Prakticky všude narážíte na zajímavá muzea, pamětihodnosti, včetně mnoha kostelů, fontán, vítězných sloupů a oblouků. Kdo chce být vzdělán v oblasti historie, výtvarného umění, architektury, literatury, filmového umění, ten nikdy nebude chybovat, když si ke svému studiu vybere Řím. Italská gastronomie je taktéž jedním z bonusů, proč se sem vracet.

Jsme nesmírně vděčni, že nám naše škola umožnila podniknout tuto exkurzi. Řím se určitě stal pro mnohé z nás láskou na celý život! Jednalo se o opravdu nezapomenutelné tři dny. Zcela neopomenutelným bonusem naší cesty byl naprosto skvělý, profesionální a úžasný průvodce, pan učitel Václav Kuneš.

Veliký dík patří všem – škole, našim rodičům, spolužákům! Přáli bychom každé třídě, aby mohla jet do Říma tak jako my!

Grazie! Ciao Roma e ci vedremo sicuramente di nuovo presto!

S díky Vaše 7.E a 6.E