Ruští umělci studentům 1.A a 4.A přiblížili hrůzy války a historii
Dne 10. listopadu se třídy 1. A a 4. A vydaly na představení s názvem Konec člověka?!? a na besedu s herci tohoto představení zakončenou workshopem na téma Václav Havel.
Studenti odjeli autobusem do Švestkového dvora v Malovicích, kde divadelní představení odehrála manželská dvojice Inga Zotova Mikshina a Roman Zotov Mikshin, rusky hovořící umělci žijící dlouhodobě v Praze. Tento taneční pár, který poprvé hraje také mluvené role, hrál dílo režírované Petrem Boháčem. Představení vychází z knih běloruské držitelky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové, která ve svých dílech píše o osudech obyčejných lidí poznamenaných ruskými válkami, černobylskou katastrofou a rozpadem Sovětského svazu.
Příběh se odehrává v kuchyni, kde účinkující využívají loutkovou animaci s jídlem v hlavní roli a netají se inspirací Janem Švankmajerem. Inscenace s velkou dávkou černého humoru odhaluje krutou realitu života v Rusku. Není divu, že představení obdrželo celou řadu prestižních mezinárodních ocenění.
Po tomto multižánrovém projektu ve formátu live-cinema následovala beseda s herci, na které se studenti i učitelé mohli na cokoli zeptat. Poté si třídy prohlédly plakáty studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni na téma HAVEL 26. S plakáty pak pracovaly v následujícím workshopu.
Za třídu 1.A mohu říct, že představení bylo velice zasahující, překvapilo nás, jak se všechny války opakují. To, že se lidi vůbec nepoučili ze svých chyb, se projevuje i v dnešním světě. Zajímavé také bylo, že se v představení někdy mluvilo i v ruském jazyce, což nás k hercům přiblížilo. Myslím, že jsme si více uvědomili, jaké to s Ruskem bylo, je a nejspíš ještě bude.
Vanesa Sedáková, 1.A
Z ohlasů diváků:
Líbilo se mi, jak se snažili zapojovat do tak seriózního tématu, jako je válka, i docela dobré vtipy. (Samuel Zmuda)
Představení bylo originální a poučné. Líbilo se mi, že nám přiblížilo situace, nad kterými by mě ani nenapadlo se zamyslet. (Anežka Fraňková)
Představení se mi líbilo hlavně tím, že bylo zpracované jinak, než jsme zvyklí. Překvapilo mě, kolik různých materiálů herci použili. (Natálie Oubramová)
Představení se mi moc líbilo, například jak mluvili rusky, což působilo autenticky. Mělo silnou myšlenku a byl v něm i humor. Zanechalo ve mně zvláštní pocit. Není špatné si uvědomit, že i přestože pro nás jsou to jen příběhy, pro někoho je to realita vlastního života. (Kateřina Běhounková)
Představení se mi velice líbilo. Něco takového jsem naživo nikdy neviděl a příjemně mě to překvapilo. Formát představení jako prazvláštní zpravodajství s příběhy z Ruska a okolních oblastí mě vážně uchvátil. Určité části (jako ta s hlínou i s taháním vlasů) mě znepokojily a myslím si, že perfektně ukázaly hrůzostrašnost války a dalších tragických událostí v SSSR a Rusku. Jsem moc rád, že jsme na představení šli, a rád bych se v budoucnu zase na nějaké takto kreativní a zvláštní představení podíval. (Kryštof Anderle)